operantní

Czech

Etymology

From Latin operantem +‎ -ní.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈopɛrantɲiː]

Adjective

operantní

  1. operant (psychology)
    operantní podmiňování ― operant conditioning

Declension
Declension of operantní (soft)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative operantní operantní operantní
genitive operantního operantní operantního
dative operantnímu operantní operantnímu
accusative operantního operantní operantní operantní
locative operantním operantní operantním
instrumental operantním operantní operantním
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative operantní operantní operantní
genitive operantních
dative operantním
accusative operantní operantní
locative operantních
instrumental operantními

Further reading
  • operantní in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
  • operantní in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.